Sobota 30.9.2017

Tak je za námi asi poslední letošní sraz MRC – na jízdy veteránů do vrchu Brno-Soběšice, který tradičně, zorganizoval Heky. Sraz Mustangů byl naplánován v 9:30 na parkovišti u Integrované školy automobilní v Brně – Králově Poli. V 10 hodin jsme již všichni na místě, takže jsme mohli vyrazit směrem k veteránům. Tento rok se neskutečně vydařilo počasí, takže je množství zúčastněných největší v celé historii. Celkem je přihlášeno 351 účastníků (auta s rokem omezení výroby do 1939 a motorky do 1965). Opět obdivujeme krásu stařičkých strojů, které jsou elegantní, jednoduché a přitom stále perfektně funkční. Zaujala mě kupříkladu šestiválcová šestimístná Tatra 17, která ve své době (roku 1927) stála neskutečných 95 000Kč. Jinak k vidění byly všelijaké zajímavé modely značek jako Bugatti, Jaguáry, MG, Lagondy, Aero, Škody, Pragovky, Wikov, Mercesedy atd. Bohužel stíháme pouze start automobilů, na motocykly již není čas. Ve 12 hodin se přesunujeme zpět k našim koníkům.

Ve 12:30 odjíždíme na oběd do Pohádkové hospůdky. Zde to již mnozí známe, byli jsme zde i v roce 2015. Opět máme zajištěno parkoviště jen pro nás, ale i tak se sem vlezeme jen tak tak, nějak jsme se oproti roku 2015 rozrostli, asi především o novou generaci Mustangů! Oproti minulé návštěvě se porce jídla o něco zmenšily (asi důsledek EET :)), ale na kvalitě jídla se naštěstí nic nezměnilo. Spokojeni a nasyceni, odcházíme k Mustangům a řadíme se k odjezdu na střelnici v Tišnově.

Brnem projíždíme vcelku hladce, tempo udává Heky a já vše jistím zezadu :). V 15 hodin parkujeme na střelnici, kde nás již očekávají a mají pro zájemce nachystáno hned několik krátkých a dlouhých zbraní jako pistole, škorpion, brokovnice. Vše samozřejmě probíhá za odborného dohledu zaměstnanců střeleckého klubu Tišnov. Ti z nás, kteří zbrojní průkaz již mají, jsou v pravé části střelnice a střílí z vlastních zbraní. Já jsem pro zájemce vzal ke střelbě legendární sovětský samopal PPSh-41 Špagin z roku 1945 a opakovací pušku Mosin Nagant Carbine z roku 1944. Zájem je velký a všichni si střelbu užívají. Malým problémem je však nedostatek sluchátek, na vině je správce střelnice, který nedorazil a jediný má klíč L. Čas běží rychle a v 16:30 nás Heky popohání ze střelnice, abychom stihli další naplánovanou akci a to závody s RC modely v Blansku.

Opět řadíme celé stádo koní a přesouváme se do Blanska. Něco málo po 17 hodině přijíždíme k dráze. Zde nás již netrpělivě očekávají (pořadatel Igor Vlahovič opět vše natáčí přes svého drona) a vše je nachystáno na odstartování závodů. Hned první jízda otestovala houževnatost a odolnost RC modelů, mám dojem, že auta jsou více ve vzduchu než na dráze J. O salta a přemety všeho druhu není nouze. Proto není divu, že jakmile první rozjížďka skončila, dochází k nutným opravám plastových karoserií. Další jízdy jsou již mnohem klidnější a jde už o skutečné závodění. Jede se na počet kol za daný čas. Ten kdo má odjeto nejvíce kol postupuje do finále. Do finále postoupil i předseda MRC Martin Hejhal, bohužel osud mu nepřál a jeho model nebyl schopen finálové jízdy, náhradní auto nebylo a tak se muselo přistoupit na losování, ve kterém byl právě Martin vyřazen L. Je to škoda, protože to byl žhavý kandidát na celkového vítěze.

Již se stmívá, finálová jízda a vyhlášení vítězů, už probíhají pod umělým osvětlením. Část účastníků se odjíždí ubytovat ještě před vyhlášením výsledků. Sláva vítězům čest poraženým.

Kolem 20 hodiny přijíždíme na ubytování, většina z nás v hotelu Fino Club a zbytek pak v Penzionu Lion.  Večeře je pro všechny zamluvena ve Fino Clubu. Všichni se již těšíme, bude kus masa na grilu. No a zde další malý zádrhel, večeři platíme dopředu. To by ani tak nevadilo jako to, že místo toho, aby nám jídlo donesli, tak vše je formou švédského stolu. Hlad byl po celém dnu velký a tak není divu, že na posledních 5 nezbylo nic. I tohle se podařilo nakonec vyřešit a i ti poslední z nás dostávají se zpožděním svou večeři. Od teď se už jen popíjí a debatuje o všem možném, vždyť jsme se někteří rok neviděli.

Neděle 1.10.2017

Od 8:30 se již scházíme u snídaně. Poté někteří již odjíždí k domovům, tak se loučíme a zbytek se chystá k odjezdu na další adrenalinovou akci. V 9:30 hodin jsme již u svých miláčků a Heky velí k odjezdu směr Soběšice (pojedeme část trasy, kterou den předtím jezdili ti veteráni).

Po 10 hodině přijíždíme na místo kde proběhne airsoftové klání. Bitevní pole se nachází v ohraničené části lesa, kde jsou strategicky rozmístěny umělé překážky, za které se je možné schovat. I zde je již všechno nachystáno na akci. Pro bojovníky zbraně, munice a maska na obličej a pro diváky jsou povinné brýle. Jakmile proběhla úvodní instruktáž, rozdělujeme se na dva týmy. Zde opět malý zádrhel, pořadatel zapomněl na „rozlišováky“, těžko se bez nich pozná, kdo je v jakém týmu. Ale i tento problém je záhy vyřešen, jeden s týmů obléká reflexní vesty z našich aut. Je to boj do posledního muže a mnohokrát i do poslední kuličky v zásobníku. Ani nevím, který tým zvítězil, ale to je asi jedno, hlavně, že jsme se všichni bavili. Je 12 hodin a je dobojováno. Někteří odjíždí domů a zbytek z nás na oběd.

Restaurace Zamilec je umístěna v zahrádkářské kolonii v Brně – Řečkovicích. Všude zeleň, působí to tu uklidňujícím dojmem. Proto jim asi i promineme, že na oběd jsme museli docela dlouho čekat. Ale vše se zvládlo a jídlo bylo výborné.

Akce je úspěšně ukončena, počasí bylo celý weekend excelentní, tak jako bylo excelentní zajištění celé akce!

Každopádně kdo nebyl, tak opět o moc přišel! J

Díky Heky, už se těšíme na další sraz!

 

Martin Zimčík

Pro doplnění fotky od Hekyho

//for facebook events