Reporty

MDA RIDE 2017

Devátý ročník MDA RIDE se letos konal již podruhé na Václavském náměstí, ..

Devátý ročník MDA RIDE se letos konal již podruhé na Václavském náměstí, kam se akce přestěhovala ze smíchovské náplavky.

Na místo jsme dorazili po půl deváté a spodní část Václaváku se začala rychle plnit. Motorkářů bylo několik set a i počet mustangů překonal všechna očekávání. Navíc nás, hrdé členy Mustang Riders Clubu, doplnili kluci z 1st Veteran US Car Clubu Praha, takže se při spanilé jízdě dostalo na všechny zájemce z řad dětí postižených svalovou distrofií. Hrdí jsme ne proto, že bychom machrovali, ale proto, že se této úžasné akce můžeme aktivně účastnit již několik let a vždy tvoříme důležitou část tohoto charitativního srazu. Dík patří hlavnímu organizátorovi akce Josefu Káďovi Kadeřábkovi, který nás kdysi přizval a tím z MRC udělal nedílnou součást této bohulibé sešlosti.

V deset dopoledne už náměstí praskalo ve švech a stovky návštěvníků sledovaly bohatý program. Kapely a další interpreti se střídali až do doby, kdy nastal čas pro to důležité, což bylo předání finančních darů pro postižené děti, mimo jiné taky od motorkářů z Norska a Švýcarska. My jsme mohli za MRC díky úspěšným sprintům a štědrosti některých členů věnovat šek s kulatou částkou 60 000,- Kč.

Po předání šeků se začal připravovat další vrchol akce, spanilá jízda Prahou. Do aut jsme naložili děti, za kolonou harleyářů utvořili vlastní šik a už to jelo. Celej štrůdl měl na délku několik kilometrů a celou trasu lemovali stovky až tisíce nadšených diváků, kteří asi něco podobného moc často neviděli. Křižovatky byly zablokovány, takže jsme jeli červená nečervená a na místě startu jsme se po asi hodince sjeli v plném počtu. Cestou jsme zažili i veselé příhody z natáčení, například když asi pětiletý chlapeček oznámil v Dannyho Macháčkovi mamince, že musí nutně na záchod a protože nešlo zastavit, vyčůral se cestou přes Nuselák do petky.

Radost v očích dětí převážila i to, že spanilka vedla vesměs po dlažbě a slušně nás to naklepalo. A protože přálo i počasí, všichni zúčastnění si to náramně užili a skvěle strávili sobotu.

Takže Káďo, ještě jednou díky a zase za rok.

Sprinty Mustangů & US Cars 2017

Jako každý rok, tak i letos bylo pro nás největším motorem pro ..

Jako každý rok, tak i letos bylo pro nás největším motorem pro uspořádání sprintů nadšení závodníků, kteří rádi porovnávají síly svých Mustangů na dragové dráze.

Přípravy sprintů začaly už v loňském roce. Po odsouhlasení a schválení rozpočtu jsme se mohli pustit opět do práce. Spolupráce se starostou obce Tchořovice probíhala na jedničku. Dokonce sám starosta přijel v pátek den před akcí posekat traktorem travnaté plochy pro partnery a diváky, aby dostál svého slibu připravenosti letiště, které místní družstvo neposekalo.

My jsme se také mohli pochlubit naším Support Vehiclem v podobě Fordu F250, který na akci přitáhnul obří elektrocentrálu. Dále pak fungoval jako servisní vůz, vybaven oranžovými majáky. Páteční instalace dopravního značení na místních komunikací vypadala opravdu profesionálně, opomenuli to, že nás vždy jezdilo více na korbě a na vozíku než v kabině vozu. Po finální přípravě zábran, rozkreslení a měření dráhy, někteří klubáci neodolali otestovat své Mustangy. Po krátkém testování, jsme se odebrali do nedalekého hotelu zhodnotit den nad půllitrem piva a těšili se na sobotu.

Ráno to na letišti vypadalo jak na mraveništi. Příjezdem hasičů a záchranky se nám ulevilo, protože bez těchto složek by akce nemohla začít. Dále přijížděli partneři akce a v neposlední řadě catering. Ten bohužel nedokázal navázat na bezchybný minulý rok a letošní sprinty zcela podcenil a tvořili se dlouhé fronty. Tímto bychom se rádi omluvili a můžeme vám slíbit, že další rok se to nebude opakovat. Následoval příjezd prvních závodníků a my mohli začít s jejich technickou přejímku, a že jich nebylo málo.

Pro letošní rok jsme otevřeli novou kategorii čistě pro atmosférické pětilitry, které už celkem potkáte i na ulicích, hlavně díky novému Mustangu 2015, byla tato kategorie silně obsazena. Velkou radost nám udělal Dragový speciál Ford Escort z roku 1972 s motorem 383ci. 6,3l o výkonu 650HP který byl velmi dobrým soupeřem v kategorii Veteránů a staveb, takže konečně Cobry měly ve svém hnízdě dalšího soupeře a sváděli napínavé souboje o setiny.

Celkem k nám dorazilo 56 závodníků rozřazených do šesti kategorií, takže i letos bylo na co koukat.  Abychom dali naším závodníkům větší prostor otestovat svoje vozy a zajet nejlepší čas, otevřeli jsme celkem pět kvalifikačních jízd, které provázeli vložené závody. Zde svedl souboj upravený Mustang GT páté generace Honzy Diblíka oproti Subaru Impreza, oba vozy nejevily sériový stav. Takže bylo slyšet spousty spekulantů, zda vyhraje rozjezd 4×4 nebo hrubá americká síla. Mustang celý závod zřetelně vedl, bohužel mu těsně před koncem rapidně spadl tlak oleje a závod nedokončil. Svůj vložený závod si také užil zakladatel slavnosti Legendy Lubor Kos s Focusem RS oproti Michalovi Sukovi generálního ředitele Fordu AMB, který řídil Mustang 2015 GT. Po dvou těsných závodech nebyl znám vítěz. Nemohli jsme však pokračovat vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí, tak jsme se pustili do samostatných závodů. Z každé kategorie postupovaly 4 nejlepší časy.

Finálové jízdy byly napínavé v každé kategorii, žádný ze závodníků nedaroval nikomu ani setinu. V samotném závěru se opakoval scénář z minulého roku, mračna se začala nad letištěm čím dál více stahovat a vyhlašování probíhalo opět za deště. Diváci se však nikam nerozprchli a vyčkali do konce. Po vyhlášení výsledků, předání pohárů a cen jsme losovali hlavní výhru pro diváky, a to zapůjčení Mustanga na víkend od společnosti Ford AMB Praha.

V neposlední řadě bych rád poděkoval za velký zájem sponzorů zejména Fordu, který přispěl do mlýna štědrým darem a ukázal, co evropský Ford dokáže nabídnout. Dále firmě SAFE ROAD která nám perfektně zajistila technické zázemí. Mustang Evolution, ATST a Shell za hmotnou podporu a tradičním mediálním partnerům akce Tiscali.cz a Rádiu Beat. Díky těmto sponzorům jsme mohli akci spustit na plno. Nerad bych zapomněl na diváky, jelikož ti tvoří jedinečnou atmosféru na sprintech a jsou i tak jejich nedílnou součástí.

Těšíme se na vás další rok.

Márty

Oficiální výsledky závodů

V6 Race

  1. Miroslav Karas / Mustang 2011
  2. David Kvěch / Dodge Neon SRT-4
  3. Michal Vítek / Chrysler Horizon Turbo

V8 Race

  1. Petr Ptáček / Mustang Saleen 2005
  2. Petr Dočkal / Mustang GT 2006
  3. Miroslav Rulf / Mustang GT 2005

V8 5.0 Race

  1. Martin Hejhal / Mustang GT 2012
  2. Michal Suk / Mustang GT 2016
  3. Karol Bondar / Mustang GT 2016

V8 5.0+ Race

  1. Michal Vernarec / Shelby GT 2008
  2. Lukáš Kuda / Mustang GT 2012
  3. Jiří Karas / Mustang GT 2016

VAB Race

  1. Přemysl Sadovský / Mustang GT350 1966
  2. Robert Renč / Mustang GT 1968

VX Race

  1. Václav Bohuslávek / Cobra 427
  2. Jan Lukes / Escort V8 1973
  3. Jan Wertheim / Cobra 302

Z Bohnic přímo do Muzea – Nová Bystřice 2016

Bohužel poslední dva roky už je spíš tradice, že uspořádat náš zářijový ..

Bohužel poslední dva roky už je spíš tradice, že uspořádat náš zářijový sraz není zrovna procházka růžovým sadem. Z naší tolik oblíbené pivovarské zahrady jsme již vloni byli „vyhnáni“ šibeničním rozpočtem a ani přes veškerou naší snahu, jsme se tam letos nedokázali vrátit. Horší ovšem byl fakt, že liknavý přístup nových majitelů krumlovského pivovaru nám znemožnil i naše náhradní řešení, které jsme aplikovali vloni, neboť vyzkoušený a osvědčený golfový hotel byl již v tomto termínu zcela obsazen. A tak se dostáváme na jedno z nejmíň pravděpodobných míst k vyřešení našeho problému. Do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Pochopitelně se nejednalo o schůzku anonymních benzínových závisláků, ale o motoristickou slavnost Legendy, kde měl již tradičně Mustang riders club svou expozici.  Jak už v posledních letech bývá zvykem, na jedné akci se již plánují další, takže vzhledem k pokročilému datu a stále bez minimální představy o tom, kde náš zářijový sraz proběhne, jsme s Mártym vcelku beznadějně probírali možnosti, když v ten okamžik padla ta spásná věta „tak to udělejte u mě“. Dodnes nevím, jestli to byl akt kamarádství, čirého šílenství, nebo to bylo prostě jen tím moravským vínem, nicméně zpět už se to vzít nedalo a tak se stalo, že si Pavel Janouš pozval Mustang riders „domů“. Samozřejmě myslím domov jeho čtyřkolé chlouby, Muzeum veteránů v Nové Bystřici. K realizaci nás čekala samozřejmě ještě dlouhá cesta, ale jelikož jsou Pavel i jeho úžasná žena opravdoví srdcaři, nebylo složité se s nimi sladit na společnou vlnu a dohodnout program a všechny podmínky.

Samotnou akci jsme chtěli nést v klasickém duchu tak, aby nikdo nebyl ochuzen o to, co měl rád na Krumlovských srazech a navíc co nejvíce využít potenciál tak úžasného místa. V průběhu dne tedy proběhli tradiční soutěže jako Guma open, nebo Best Mustangs a navíc jsme přidali Virtual cup, neboli závody na automobilových simulátorech a malinko upgradovali náš vědomostní kvíz. To bych ovšem předbíhal událostem, neboť začít musíme od začátku.

Jak již bývá zvykem, velká část klubové základny se sjela do Bystřice již v pátek, aby si vychutnala i krásy místní krajiny a hlavně pohostinství místních podniků. V praxi to znamenalo, že ať se člověk v pátek nachomýtnul kamkoli, všude našel menší či větší skupinku lidí zabranou do debaty o „Vosmičkách“, převodovkách, brzdách, časech na dráze a podobných témat, které nás všechny spojují.

Koncentrace Mustangů v této relativně malé vesničce se do těch správných otáček dostala hlavně v sobotu dopoledne, kdy přijel zbytek klubáků. Celkově se na nádvoří muzea vešlo lehce přes 30 Mustangů a pár dalších amerických skvostů.

Hned na uvítanou nás čekala komentovaná prohlídka od samotného majitele Muzea, kde jsme si nejen prohlédli všechny exponáty a dozvěděli se o nich mnohé informace, ale i trochu nahlédli za oponu fungování muzea.  Myslím, že nejen mě tato prohlídka neskutečně nadchla a z našeho průvodce přímo sršelo nadšení pro věc, takže s jistotou vím, že se můžeme těšit na další a další nové přírůstky.

Jak už jsem zmínil, tato akce by se neobešla i bez našich tradičních soutěží. Guma open byl letos trošičku složitější na organizaci díky všudypřítomným exponátům, ale i tak se povedlo najít ten správný a hlavně bezpečný prostor. Musím říct, že je radost koukat, jak i z takové kratochvíle dokáží Mustang riders udělat plnohodnotnou disciplínu. K vidění tedy bylo rozcvičování, rozebírání technik a samozřejmě nezbytné hecování. V mužské kategorii bylo asi největším překvapením až třetí místo našeho klubového drobečka, kterému se tak trefně přezdívá Kraken. Guma v jeho rukách vypadá jako dětská hračka a svými hody už léta ohrožuje okolní vesnice. Nicméně letos se ukázalo, že technika je občas mocnější než síla. Na druhém místě se totiž s hodem kolem 11 metrů umístil náš klubový hubeňour a předseda v jednom. Ano i pro mě je to stále nepochopitelné. Zato první místo nebylo žádným překvapením. Mike totiž poctivě trénoval, piloval techniku a stejně jako vloni zcela ovládl tuto soutěž nepochopitelným hodem za hranici třinácti metrů. Fakt, že mužská kategorie bývá vyhecovaná, nás už nikoho nepřekvapí. Ale drama, které letos předvedly naše drahé polovičky, překonalo všechny naše představy. Hluboce se skláním před výkony všech našich dam, ale tři z nich letos opravdu kralovali. Všechny přehodili hranici šesti metrů, což se mnohdy nepodařilo, ani některým mužům. Dámy se přetahovali o prvenství každým hodem. Nakonec jejich snažení musel přerušit až předseda, neboť by možná házeli ještě dnes. Na třetím místě se umístila Ivana Finková, která nám všem předvedla, že bankovnictví je opravdu tvrdý svět, ve kterém musí mít takto úspěšná žena nejen dokonalé manažerské schopnosti, ale i pořádnou páru. Svými dalekými hody tak dokázala úžasně potrápit své mladší soupeřky. Soutěžící na druhém místě v nás dokonce vyvolala otázku zavedení dopingových testů, protože verva a nadšení s jakou se Míša Kratochvílová pustila do soutěže, snad ani nemohl vycházet jen z jejího mladistvého ducha. To naopak u výherkyně této kategorie jsme žádné testy ani dělat nemuseli. Už na první pohled bylo jasné, že Týna Halaxová na něčem jede. Výjimečně se nejednalo o žádné společností odmítané látky, ale o pouhé léky na chřipku. Prcek se tak bohužel mezi nás dostavil jen na krátkou chvíli a jen za jedním jasným cílem.
A to obhájit své loňské prvenství, což se jí nakonec i povedlo.

Další tradiční soutěží našeho zářijového srazu je udílení pohárů za „best mustang“. Soutěží se pochopitelně ve dvou kategoriích a to New Mustang a Old Mustang a hlasovat může i veřejnost po celé trvání srazu. Jako nejkrásnějšího novodobého Mustanga srazu nakonec hlasující zvolili polozávodní bestii Michaela Vernarce těsně následovanou Šmoulou našeho předsedy druhém a krasavcem Vojty Bogiho na třetím místě. Kategorie klasických Mustangů byla o něco vyrovnanější. Na prvním místě se umístil Dannyho krásný Mach1 z roku 1969. Na druhém a třetím ovšem došlo k rovnosti bodů a tak se „soupeři“ Radim Kahovec s originálním hard topem 1965 a Jakub Klomínek s Shelby GT350E z roku 1967 museli dohodnout, zdali jim nebude vadit se o tato místa podělit. Což pochopitelně nebyl problém.

Jak jsem již zmínil, v průběhu dne všichni členové klubu mohli díky úžasnému vybavení muzea změřit své dovednosti i na trati. Tentokrát tedy ne na té asfaltové, na kterou jsme přeci jen trochu zvyklejší, ale na té virtuální. Ani zde si však závodníci nedarovali ani centimetr a jezdilo na hranici možností. Nakonec svou dravost nejlépe zúročil náš předseda Mártin Hejhal následován Tomášem Rendlem a Petrem Maršíkem.

Po uzavření celého muzea pro veřejnost jsme uspořádali sice tradiční, avšak tentokrát lehce inovovanou soutěž Mind test. Muzeum nám dávalo mnoho možností jak prověřit znalosti našich členů. Po dlouhém přemýšlení jsme uspořádali něco jako slepou mapu po exponátech, kdy účastníci doplňovali zakryté informace u vybraných exponátů. Až skoro neuvěřitelné znalosti zde předvedl Martin Fink s přítelkyní a zaslouženě si odnesli cenu za první místo.

Závěrem bych už jen zhodnotil tuto tradiční akci na novém místě jako velmi zdařilou a nezbývá nám, než doufat, že to nebylo na posledy , kdy jsme dostali pozvání do tak úchvatného muzea.

 

Jakub Klomínek

Jihočeský Sraz Mustangů 2016

Jsem zapálený nadšenec do Mustangů a rád vymetám různé srazy Mustangů a ..

Jsem zapálený nadšenec do Mustangů a rád vymetám různé srazy Mustangů a amerických vozů po ČR. Dlouho jsem si pohrával s myšlenkou, že by bylo parádní, kdyby se vozy značky Mustang sjely v mém krásném rodném Táborském okrese, a společně bychom si užili pěkný víkend a spoustu srandy.

A tak se stalo. První srpnový víkend ovládly jihočeské silnice silné americké stroje. Konal se letní sraz majitelů Mustangů a členů Mustang Riders Club.

Nedočkavci a Mustangoví srdcaři se sešli již v pátek odpoledne v Bechyni na krásném náměstí. Dokonce Rulfík stihl dostat i pokutu za neoznačené parkování! Přivítalo nás sice mrholení, ale my nejzapálenější jsme se jeli projet na přilehlou letištní dráhu, kde jsme si s našimi koníky zašpásovali. Po návratu z projížďky se jezdci a s jejich drahými polovičkami usadili v restauraci U Pichlů, kde si každý vychvaloval jejich steaky. Společně jsme se navečeřeli a poté se vydali odpočinout před nabitým dnem.

V sobotu ráno se zájemci vypravili na věž bechyňského kostela, aby si prohlédli toto krásné jihočeské město z výšky. Když se všichni dostatečně vynadívali a přijeli další Mustangrideři, vypravila se kolona čítající kolem patnácti Mustangů do Písku, kde již čekali další.

Po příjezdu do Písku se zájemci pořádně zapotili při adrenalinové střílečce Laser Games. Střelci se rozdělili do pěti skupin, které se proti sobě postavily v temné aréně. Na první pohled jednoduchá hra se ukázala jako vskutku náročný fyzický trénink, takže všichni soutěžící jistě uvítali odměnu v podobě hodování ve středověké krčmě, kde nás svérázným způsobem obsluhovala neurvalá šenkýřka. Doufáme, že nikdo z hostů či jejich ratolestí neutrpěl psychickou újmu. Bylo to chvílemi velmi ostré, velmi vtipné J

Z Písku vedla naše spanilá jízda do husitského města Tábora. Na náměstí T.G.M před Zemědělskou školou byla naplánována výstava vozů, kam jsme velkolepě přijeli za burácení a tůrování našich ikonických motorů. Bylo to opravdu honosné, takovou návštěvu Mustangů Tábor ještě nezažil. Sjelo se tam neuvěřitelných pětadvacet Mustangů různých generací, barev, motorizací a úprav. Také si je přišlo prohlédnout nečekaně mnoho obdivovatelů. A jelikož po vydatném obědě přijde vhod dobrá káva a zákusek, nechali jsme oře na chvíli odpočinout a vydali se do Muzea čokolády a marcipánu na Staré město Tábora. Muzeum ocenili zejména nejmenší účastníci srazu, jelikož veliká část výstavy byla věnována pohádkám. Na své si ale jistě přišli i starší návštěvníci, a to zejména v prodejně čokolády či muzejní kavárně.

Po dni plném zážitků byl čas vydat se do místa ubytování a společně zhodnotit uplynulý den. Opět velkolepou spanilou jízdou plnou burácení jsme se přesunuli severovýchodně k Načeradci, kde bylo zajištěno ubytování v Klokočkově mlýně. Večeře byla připravena v podobě rautu a venkovního grilování. Personál, jídlo i ubytování bylo zde prvotřídní a vše bylo vzorně připraveno. Nebyla to však zcela naše uzavřená společnost a malinko nás zde překvapil již probíhající „sraz Golfistů“ čítající 3 členy + jejich DJ 😀 Velký Márty, náš náčelník klubu Mustang Riders, s nimi neformálně uzavřel spojenectví, válečná sekera byla zakopána a večer jsme si užívali společně.

Náročný den byl zakončen povídáním u vychlazeného piva a dobrého vína až do svítání. A když už však docházely vtipy, tak jakožto obětavý pořadatel jsem udělal legraci sám ze sebe, a šlo se spát.

Nedělní ráno bylo ve znamení loučení, jelikož většina nocležníků ihned po snídani odjížděla domů. Několik vytrvalců se ještě společně vydalo na nedalekou horu Blaník zkontrolovat ležení rytířů. Počasí bylo ideální a ranní procházka přišla velmi vhod. Poté se i poslední výletníci rozloučili a sraz byl uzavřen.

Na závěr si troufám vyhodnotit jako velmi povedený bez komplikací a za dobrého počasí. Tento sraz jsem naplánoval akčněji a na více místech, aby byl prostor pro spanilé jízdy v tomto krásném regionu. Vždyť ta jízda v Mustangu nám přináší tolik radosti J

Rád bych poděkoval všem, kdo se zúčastnili jihočeského srazu a těm, kdo mi ho pomohli zrealizovat.

Mám již představu na příští rok, tak se opět můžete těšit na další Jihočeský Sraz Mustangů!

Mike

Ford Mustang Sprinty 2016

Jak již u Mustang Riders Clubu bývá zvykem, i v letošním roce se ..

Jak již u Mustang Riders Clubu bývá zvykem, i v letošním roce se parta nadšenců z jádra klubu rozhodla uspořádat Sprinty. Po veleúspěšných dvou předchozích ročnících před námi stál nelehký úkol udržet kvalitu a odstranit nedostatky z minulých let. Na první pohled se nám zdálo, že na základě načerpaných zkušeností a nashromážděných kontaktů, budou letošní přípravy už jen procházka růžovým sadem. Avšak rok 2016 byl již od začátku, tak trochu zakletý a my se zasekli hned na začátku při volbě termínu. Jelikož jsme se vloni opět přesvědčili, že letiště v Tchořovicích u Blatné nám vyhovuje po všech směrech, začali jsme ještě před koncem loňského roku jednat s vedením obce o možném pronájmu. Bohužel v námi poptávaném termínu si již dráhu zarezervovali jiné stroje, neméně okouzlující. Museli jsme tedy ustoupit leteckému dni a posunout naši akci. Nejvhodnější možná alternativa byla o týden dřív, což nám již od začátku přidělávalo drobné vrásky na čele v obavě o počasí. Každopádně přes počáteční drobné zaškobrtnutí se celé přípravy rozjeli naplno. Jednotliví členové organizačního týmu si rozebrali své úkoly z dlouhého seznamu a pilně začali s přípravami. Při snaze odstranit jeden ze dvou největších nedostatků loňské akce jsme byli nuceni změnit příjezdovou cestu. Což se ve výsledku ukázalo jako bezchybné řešení, neboť se již nezopakoval dopravní problém, který naši návštěvníci vloni způsobili. Dostali jsme se tak ale do situace, kdy se nad námi opět začali stahovat mračna. Bylo totiž nutné upravit silniční značení a my museli oslovit se žádostí úřad dopravní Policie. Naštěstí nám vedení obce poskytlo nedocenitelné kontakty, takže stačilo jen zažádat a netrpělivě čekat na verdikt. Jak je dnes již patné, vše dopadlo pozitivně. S druhým největším loňským nedostatkem nám pomohl Petr Bellinger, když nám poskytl kontakt na Catering, který všichni dobře známe z jeho akcí. Musím říct, že pánové z Food House se svého úkolu zhostili na výbornou, a ač jsme nedosáhli loňského počtu diváků, doufáme, že i jim se na naší akci líbilo a budou s námi chtít spolupracovat i v budoucnosti.

Velmi příjemnou novinkou letošního roku byl zájem sponzorů a mediálních partnerů akce. Tímto bych chtěl velmi poděkovat automobilce Ford, který mimo štědrého daru přivezl ukázat i pár svých krasavců neamerického původu. Dále pak firmám Mustang Evolution, ATST a Shell za hmotnou podporu a již tradičním mediálním partnerům akce Tiscali.cz, Rádiu Beat a Rádiu Dixie. S touto podporou jsme mohli akci spustit naplno.

První z řad pořadatelů se na místo konání akce vydali již ve čtvrtek, kde celý večer a velkou část noci zaříkávali veškeré božstvo, aby se nad námi slitovalo a i přes nepřízeň předpovědi počasí rozehnalo ta mračna, která se nás ze všech stran valila. Dnes již můžeme říct, že tato oběť byla úspěšná a my si v pátek při přípravě letištní plochy mohli vychutnat naše bolesti hlav pod modrým nebem.

Sobotní ráno bylo plné velkého očekávání. Zřejmě vinou nepříznivé předpovědi, jsme neměli příliš velký počet online registrací závodníků a i přes masivní mediální kampaň jsme se obávali i o počet diváků. Navíc i zde se projevilo to naše pomyslné letošní prokletí, kdy dva z našich největších závodníků těsně před akcí zradila technika. Netrpělivě jsme tedy upírali zraky k příjezdové cestě, kdy se začnou valit ty vysněné davy. Naštěstí s příjezdem prvních závodníků přišlo i tolik práce, že určitě nejen já osobně následující hodinu neměl vůbec čas na jakékoli obavy. Když se počet závodníků přehoupl přes dvacet, kluci na bráně již měli plné ruce práce s přijíždějícími diváky a já se podíval na nebe, které i přes oblačnost slibovalo vcelku příjemný den, poprvé jsem si v duchu řekl, že by nám to nakonec mohlo vyjít. Kolem desáté hodiny nám již bylo jasné, že finální počet nebude žádné světoborné číslo, ale nebude ani zklamáním. Po rozdělení závodníků do již tradičně pěti kategorií jsme se dostali na číslovku 37. Zajímavý poznatek z letošního ročníku, je lehký úbytek v kategorii V8, kam typicky zapadají Mustangy s motorem 4,6 litrů. Extrémně silná byla ovšem vyšší třída V8+, kam spadají vozy od 5 litrů objemu doplněné o všemožné přeplňované bestie. Buďme tedy trochu pozitivní a předpokládejme, že se svět alespoň někde točí správným směrem a do módy se dostává upsizing.

Zapomenout ovšem nesmíme ani na tradiční kategorii, kterou jsme již v roce 2014 tak vtipně pojmenovali Squirrel race, neboli závod veverek. Osobně si již nepamatuji, kdo z klubu přišel jako první s definicí připodobňující V6 k pohonu založeném na veverce zavřené v bubnu. Pokud byste ovšem v této kategorii čekali nějaké jemné kočkování, hrubě byste se spletli. To co tito chlapíci ztrácí na výkonu, dohání pílí a nadšením, takže i zde jsme měli možnost sledovat souboje na ostří nože. Nakonec se dokonce všechny šestiválce museli sklonit před přeplňovaným čtyřválcem v podobě Dodge SRT-4 řízeným Davidem Kvěchem.

Letos oslabená skupina V8 byla ovšem plná zkušených jezdců a tudíž neztratila nic na exklusivitě. Vyrovnané výkony vozů umožňovali krásně hodnotit formu jednotlivých jezdců a mě je ctí oznámit, že nejcennější kov tu utržil člen Mustang riders Miroslav Rulf.

Jak jsem již zmínil, nejpočetnější byla skupina nejsilnějších strojů, tedy V8+. Do této skupiny spadají nejčastěji Mustangy s objemem motoru nad 5 litrů, kteří ovšem mají také toho pomyslného černého petra, neboť druhou polovinu této skupiny tvoří jezdci, kteří si své čtyřkolé miláčky upravili do dechberoucích podob. Již zkušenými harcovníky tu jsou otec a syn Starostové, kteří kromě Mustangu šesté generace přivezli již tradičně nejsilnější stroj víkendu masivně upravené Shelby GT500 páté generace. Tento stroj již musí znát v Čechách snad každý fanoušek amerických vozů, neboť se jedná o jediného Mustanga u nás s výkonem přesahujícím tisíc koní. Novinkou ovšem byl pilot této střely. Místo Honzy Starosty totiž za volant usedl jeho syn Lukáš. Klasikou již pak bylo vítězství v kategorii. Nesmím ovšem opomenout výkony dvou z Mustang riders. Prvním z nich je Michael Vernarec, který své upravené Shelby GT500 s výkonem přes 850 koní doladil teprve dva dny před závodem a ukořistil s ním třetí místo. A druhým je samotný předseda klubu Martin Hejhal, který, ač v této konkurenci nemá šanci na bednu, již několik let hrdě hájí barvy atmosférických pětilitrů. Právě on nejlépe dokazuje, že technika občas není vše a na zajetí výborných časů se lze dostat i laděním toho mezikusu mezi pedály a volantem.

Jediným velmi slabým místem a zároveň námětem na zlepšení pro příští ročníky byl počet závodníků ve veteránské kategorii. Jako každý rok jsme měli skupiny dobových a nedobových úprav a v každé z nich startovali pouze dva závodníci. Nicméně vzhledem k show, kterou předvedli, by mi nakonec bylo líto, kdyby jich bylo víc a my nemohli dát každému pohár.  V dobových úpravách sváděli nádherné souboje Přemysl Sadovský se svým Shelby GT350 a Václav Hejda s Camarem. Jezdili krásně vyrovnané časy a na obou bylo vidět, že si den užívají. Právě jim patří určitě největší obdiv, protože každý z vás, kdo někdy řídil, a hlavně udržoval dobového veterána, ví, že chtít od něj takovéto klukoviny, chce opravdu dost úsilí. V takzvaných stavbách pak přivezli ukázat své Cobry Vojta Chvalina a Jan Wertheim. Obě jsou nádherné stroje, ale neodpustím si zmínku o první jmenované. Vojta totiž při stavbě nešetřil fantazií a napasoval do svého auta ohromný motor s objemem 10,3 litrů a výkonem přes 800 koní. U takhle extrémního stroje už je samozřejmě prakticky nemožné všechen ten výkon přenést na asfalt a Vojta by výrazně víc mohl popustit uzdu na penetrované dráze. Každopádně efektnější zahřívání gum myslím nikdo z přítomných neměl. Konečné umístění se tu může zdát trochu druhořadé, neboť nesmírný obdiv patří všem jmenovaným, ale jezdci na to měli jiný názor a nedarovali si ani setinu sekundy. První místo si tak v dobových úpravách odvezl Mustang rider Přemysl Sadovský a ve stavbách si bezchybným startem a precizní jízdou zasloužil nejcennější pohár Jan Wertheim.

Celý den probíhal v rychlém tempu a až na pár drobných zaškobrtnutí téměř bez problému. Bylo vidět, že nad námi drží někdo ochrannou ruku, neboť mračna se nám vyhýbala a abychom i my dali nějaký bonus divákům, zorganizovali jsme v pauze mezi závody vložené jízdy. Zde jsme chtěli srovnat vozy americké a neamerické produkce a auta s motorkami. Pro nás jako fanoušky amerických svalů toto bylo lehkým zklamáním, protože jediný „náš“ výherce byl Martin Hejhal, který deklasoval Focus RS a nutno podotknout, že kvůli pohonu všech kol evropského Fordu to měl zatraceně těžké. Bohužel vzápětí Jaguár F-type s přeplňovaným šestiválcem porazil Mustanga 4.6. Závěrečnou lekci nám všem zastáncům dvou stop uštědřili motocykly, když dvě sériová „šestikila“ porazili nejdříve Mustanga 5.O, a následně i již zmiňovanou bestii v podobě tisíci koňové Shelby GT500. Je vidět, že fyzikální zákony platí neúprosně a nadbytek váhy se hodně těžko dohání.

 

Závěrem mi nezbývá než poděkovat všem závodníkům a hlavně všem divákům, kteří se na nás přišli podívat a doufám, že jste si to užili alespoň tak, jako my všichni.

 

Jakub Klomínek

Ještě také fotogalerie od Jakuba Fránka

a také od Pavla Mikesky

 

Soběšice – jízda veteránů do vrchu

Tak je za námi další sraz MRC, který jak jinak než bezchybně, ..

Tak je za námi další sraz MRC, který jak jinak než bezchybně, zorganizoval Heky. Sraz začal na parkovišti školy ISŠA v 9:45, kde již čekala většina účastníků, takže jsme mohli vyrazit směrem k dějišti závodu veteránů.

Read More

Krumlov 2015

Tradiční sraz a blížící se závěr sezóny nás přivedl na jih Čech ..

Tradiční sraz a blížící se závěr sezóny nás přivedl na jih Čech a to do Českého Krumlova a jeho okolí. Tento rok se setkání konalo na novém místě ve Village golf hotel Svachův Dvůr. Continue reading „Krumlov 2015“

Drahanská Vrchovina

Heky opět zorganizoval vynikající sraz – tentokráte sraz na Drahanské vrchovině. A ..

Heky opět zorganizoval vynikající sraz – tentokráte sraz na Drahanské vrchovině. A jako každá Hekyho akce se i tahle vyznačuje tím, že kdo tam nebyl, jakoby nebyl… Počtěte si zprávu z akce z Martinova pera.

Continue reading „Drahanská Vrchovina“

Sprinty 2015 – Tchořovice

Na již tradiční sprinty Mustangů & US cars jsme se po třech ..

Přípravy v předvečer sprintů

Na již tradiční sprinty Mustangů & US cars jsme se po třech letech vrátili na ověřenou dráhu v Tchořovicích. První odvážlivci se na místo sjeli ve čtvrtek večer. V pátek dopoledne se započaly poslední přípravy, které byly výsledkem šestiměsíčního schůzování výboru MRC. Rozdělili jsme prostor pro sponzory, časomíru a další. Po příjezdu zábran skupina odvážných kovbojů rozhodla pro menší team-building, zkrotila náklaďák a z jedoucího vozu průběžným shazováním materiálu vytvořila časový rekord v amatérském stavění oplocení. Kontrolní přepadovku v podobě milé návštěvy nám zařídila okolo projíždějící družina Cober Václava Bohuslávka. Skupinka přítomných organizátorů se mezitím rozrostla, bratři Raisrové se ujali hlídání letiště přes noc a nic tedy nebránilo tomu jít hromadně nabrat síly na nadcházející den.

V sobotu jsme na místo dorazili na půl osmou a pustili se do práce. Vstupní brána, časomíra, stánky sponzorů i náš klubový shop, to vše bylo na svém místě včas a mohli začít přijíždět první závodníci k registraci. Technickou přejímkou úspěšně prošli všichni, včetně takových zajímavých kousků jako Daytona 65 Coupé a málo vídaný Plymouth Horizon s čtyřválcovým motorem o obsahu 2.2 l přeplňovaný turbem o výkonu 360 HP. Začátek volných jízd se o chvíli posunul, jelikož někteří závodníci uvízli v nekonečné frontě návštěvníků, nedočkavých ke vstupu. Kolona aut sahala až na kraj obce a někteří lidé nechávali své vozy na ulici u domů místních. Ti pro obranu svých sídel povolali i policii, ale díky komunikaci mezi zástupci obce a pořadateli akce se podařilo vše urovnat a zatoulaná auta dostat na parkoviště pro návštěvníky.

I ti největší opozdilci se nakonec stihli zaregistrovat včas a nic nebránilo vypuknutí kvalifikačních jízd. Ty díky rychlému a plynulému průběhu jízd volných mohly být vypsány tři místo původně plánovaných dvou. Všichni závodníci se chovali profesionálně a během volných jízd se naučili pracovat s přesnou časomírou, kdy někteří měli problém s malou vzdáleností mezi druhým nájezdovým a startovním paprskem. Vše odsýpalo ve vysokém tempu a brzy byli známi všichni čtyři postupující z každé kategorie (až na veterány s pouhými dvěma účastníky).

Protože obloha zahrozila a dala všem vzpomenout na deštivé počasí z loňských sprintů na Letišti Václava Havla, zkrátila se pauza na oběd a mohly vypuknout semifinálové a finálové jízdy, ve kterých šlo o vše. Závodníci zanechali své pneumatiky na dráze, ze svých strojů vyždímali poslední kapky benzínu a snažili se ze všech sil přetavit svůj řidičský um v trofej a aplaus od publika. Při závěrečném vyhlášení byli oceněni tři nejlepší závodníci z každé kategorie a kromě poháru obdrželi i ceny od sponzorů.

Těsně před začátkem sprintů

V průběhu dne se kromě soutěžních klání dostalo i na několik vložených závodů. Jako první se uskutečnil Truck race ze kterého vyšel vítězně Dodge RAM 5.7 HEMI proti Fordu F350 6.7 Powerstroke Diesel. Aby došlo na porovnání Ameriky s Evropou, změřili své svaly Alfa Romeo C4 a již zmiňovaná Daytona 65 Coupé. A jak se při sprintech US cars sluší, Daytona čest své země úspěšně uhájila. Všichni byli také nedočkaví, jak dopadne slibovaný sprint mezi Mustangem 2015 GT Convertible s předchozí generací. Proti němu se postavil Mustang 2012 GT Coupé předsedy MRC. Předseda nenechal klub zahanbit a cílový paprsek protnul jako první. Stará dobrá klasika pak dokázala porazit nadupanou modernu v závodu Shelby Cobry a Shelby GT500 Super Snake.

Po loňsku také došlo na odvetu v případě Tesla vs. Mustang. V opakovaném závodě vyšlo hned dvakrát najevo, že upravený Ford Mustang GT 2005 s motorem 5.0 od Ford Racing si s Teslou poradí velmi hravě, a po roce tak bylo spravedlnosti učiněno zadost.

Navzdory obavám a předpovědím se vydařilo i počasí. Přilákalo více než 1100 návštěvníků, kteří si přišli užít den plný burácení motorů. Očekávaná návštěvnost byla o nějakých 500 lidí méně, u vjezdu a u občerstvení se tvořily fronty a návštěvníci, kteří chtěli odjet dříve, se neměli kudy vracet. Nezbývá, než pokorně přiznat slabiny a do dalších let se poučit a toto zlepšit.

Veliký dík patří všem, co se na organizaci akce podíleli i těm, co nás přišli podpořit svou návštěvou. Ne vše bylo perfektní, ale společnými silami jsme se opět dostali o kus dál, o další zkušenosti bohatší. I naše skvělá parta si mohla oddychnout, že měsíce velkého úsilí, práce a nadávek se podařilo proměnit v něco, co za to stálo a přináší potěšení nejen nám.

 

Márty & Helča

 

Celkové výsledky podle kategorií:

V6 RACE

  1. Michal Vítek
  2. Jiří Chudoba
  3. Jaroslav Morc

 

V8 RACE

  1. Michal Vernarec
  2. Petr Toman
  3. Jan Diblík

 

V8+ RACE

  1. Jan Starosta
  2. Lukáš Starosta
  3. Tomáš Vejdělek

 

VAB RACE

  1. Martin Tax
  2. Vladimír Koudela

 

VX RACE

  1. Václav Bohuslávek
  2. Jiří Spour
  3. Jan Wertheim

 

Kompletní výsledky:

http://www.t-base.cz/vysledky/must15.pdf

 

Foto Pavel Mikeska

Foto Jakub Fránek

 

Sraz v Soběšicích

Před dvěma lety mi jeden dobrý kamarád řekl, že se bude konat ..

Před dvěma lety mi jeden dobrý kamarád řekl, že se bude konat na konci září tradiční jízda historických vozidel do vrchu a že je to naprosto pecka akce. Pravda je, že jsem tomu příliš nevěřil a říkal si, že se tam jen na chvíli podívám, nejsem totiž žádný fanoušek historických vozidel, veteráni se mi vždy líbili z 50-70. let. Continue reading „Sraz v Soběšicích“