Sraz Mustangů a jiných amerik Milíkov 2009

Už delší čas jsme hledali aktivní členy ochotné uspořádat nějakou pěknou akci i na Moravě. Slovo dalo slovo a zrodil se tak nový sraz u Třince. Připravili jej pro nás, jiné Mustangáře, amerikanisty i širokou veřejnost Roman P. (65) s Rudou (2×67), s partou přátel a jejich dalším klubem GT40.

Jakmile nám byla akce oznámena, bylo jasné, že nemohu chybět, abych naši buňku podpořil. Moravských členů přibývá, družba se Slováky je příjemná, takže jen vyčlenit další víkend a domluvit partu na cestu. S Honzou (68), který se bál jet tu dlouhou štreku svým vetošem, jsme se v šest ráno v sobotu sešli za Prahou na odpočívadle v Průhonicích ještě s Bullittem6102 (08). Šlápli jsme na plyn a v ranní dopravě rychle dojeli do Brna, za kterým jsme na Rohlence měli spicha s Marcelem (05) a Broňou (05). Po snídani jsme pak pokračovali dále v cestě, obtěžováni jen blikáním kontrolek low fuel pak zastavovali na doplnění hmot. Do Milíkova jsme dorazili podle plánu kolem desáté.

Na místě nás uvítal mnohohlavý pořadatelský tým ve vestách, který zajistil naprosto perfektní servis pro Mustangáře od vjezdu po zaparkování. Když jsme vylezli z aut a rozhlédli se kolem, viděli jsme na místě už spoustu Mustangů, řadu stánků s rozličným občerstvením a nápoji, připravené pódium pro kapelu a moderátora, který celý den akcí provázel, a záplavu obyčejných lidí, kteří se za lidovou třicetikorunu přisli podívat na Mustoše, které určitě běžně nepotkávají. Přivítali jsme se s našimi klubáky, z nichž některé jsme viděli vůbec poprvé. Byli tam Milan (68+05), Karel (08), David (05), Gašpo (67+06), Michal (09), Karlos (06) a Mustoše pořadatelů Romana P. (65) a Rudolfa (2×67) + jeho Bi-turbo GT, které bohužel stále ještě nemá registraci v našem klubu. Dále zde byly slušně zastoupeni naši kolegové ze Slovenska, viděl jsem i jednoho polského vyslance. Dále pak několik Mustangů bez zařazení a i několik jiných amerik se ukázalo. Pak jsem zahlédl televizní štáb natáčející zde reportáž a jal se je pěkně zvěčnit. Rozběhli jsme se pak ještě ke stánkům na dobroty k snědku a pomalu se začali chystat na spanilou jízdu.

Ta začala po jedenácté, kdy se jednotlivé Mustangy začaly řadit a postupně rozjíždět. Asistovala přitom Policie, která zastavovala provoz, aby se lidé v neznámém prostředí nepoztráceli. Projeli jsme se okolím, gumovali a driftovali pro pobavení naše i okolo stojících lidí. Možná byla projížďka až moc dlouhá a v městských částech značně pomalá, ale to už je daň za to, kde se akce pořádá. Příliš cest v okolí na výběr prostě není. Za hodinku a půl jsme se vrátili zpátky na plac, s Bulliťákem zaparkovali vedle sebe a vyvěsili náš klubový banner. Zaskočila nás pak srazem se šířící informace, že Karlovi (08) na jednom z kruháků nevyšel drift úplně dle představ a skončil v lese s očesaným spodkem jeho GT500. Bohužel jsem s sebou na něj neměl telefon, tak jen doufám, že je on i mrňous v pořádku. Auto se určitě bude dát opravit.

Na místě akce probíhaly po celé odpoledne různé dovednostní soutěže, jako slalom trakařů nebo hod dřevěným špalkem, široké možnosti vyblbnutí tu našly i děti. Mezi druhou a třetí probíhala soutěž v hlučnosti výfuků, kam se mimojiné přihlásilo i několik našich klubáků. Tradiční debaty u aut pak doplňovala reprodukovaná i živá hudba a na místo stále proudily davy návštěvníků. Jakmile odborná komise skončila výběr nej vozů jednotlivých kategorií, mikrofonu se ujal Ivo Kunetek a začal s vyhlašováním. Hned první pohár za nejvzdálenějšího účastníka putoval do mých rukou, což mi udělalo nečekanou radost, protože jsem si ani neuvědomil, že 440 km asi nikdo nepřekoná. Následovalo vyhlašování v řadě dalších kategorií dle předem ohlášených kategorií. Poháry naši klubáci dostávali i dále: Nejhezčí Mustangy 60. let bylo 3. Rudolfův Convertible 67 – pohár předaný jeho manželce, 1. pak byl Gašpo s Eleanorou 67. Nejhezčí Mustangy 90. a vyšších let: 3. místo můj Mach 1 04, 2. byl Marcelův Saleen 05 a vítězný vůz bylo Rudolfovo twin-turbo GT 05. V divácké anketě pak na 3. místě opět Ruda, tentokrát se Shelby GT350 z roku 67, 2. Gašpo s Elou 67 a vítěz opět Ruda s jeho mocným twin-turbem. Po vyhlášení začala místo akce opouštět veřejnost i ti Mustangáři, kteří neměli domluvený nocleh v některém z blízkých pensionů.

My jsme ještě vyrazili na něco k snědku, debatovali o akcích a autech, popíjeli pivko a víno, a společně si užívali atmosféru končícího srazu. S přicházející nocí začalo přituhovat a tak jsme po ubytování pokračovali ve veselici v restauraci Penzionu pod Kozubovou. Jak na místě ubývalo práce a organizační činnosti, sešli jsme se u stejného stolu s Romanem a Rudou, přidali se k nám i slovenští delegáti, kteří ještě neodpadli – Cobra a Šumo. Probrali jsme naše plány na akce v příštím roce, zamysleli se nad dalším rozvojem klubů, pokecali o obtižích, které zastihly Šuma při dovozu GT500 2010 apod. Zakousli jsme se ještě do připravených večerních lahůdek, vypili pár panáků a kolem 11té jsme se po velmi náročném dni a cestě odebrali na pokoj. Ráno jsme se sešli v restauraci s Romanem, který vypadal že včera vůbec nic nepil, dále také s Marcelem a jeho synkem. Po hutné snídani jsme se rozloučili a vyrazili přes Olomouc a Pardubice domů.

Celkově musíme pořadatele pochválit, na poprvé byla akce senzační úspěch. Zúčastnilo se jí 42 Mustangů a více než 1100 návštěvníků! Jídla a pití bylo dosti, všichni si jistě přisli na své. Gratulujeme k brilantnímu úspěchu a přístí ročník určitě opět podpoříme. Děkujeme!

Honza Orna