Už je to nějakou dobu co jsem v klubu MRC a vždy jsem se tak říkajíc pouze „vezl s ostatníma“ a pro klub v podstatě nic nedělal. Rozhodl jsem se to změnit a udělat pro mustangáře menší srázek u naší krásné brněnské přehrady v sobotu 26.5.2012. I přes některé varovné hlasy, že program není zajímavý a že skoro nikdo nepřijede, mě kupodivu nic neodradilo
V sobotu v 9h ráno jsem přijel s předstihem na místo naší akce a začal se připravovat na příjezd ořů– nalepil cedule MUSTANG PARKING před odbočku k restauraci a odvalil pár kamenů z parkoviště , které bránily v zaparkovaní dalších koníků. Protože místa na parkování rozhodně nebylo nazbyt. Přihlášeno bylo 19 mustangů a nebylo úplně jisté, jak se tam všichni vtěsnají.
Jak už to tak bývá, jako první dorazili ti, co to mají nejdál Míla a jeho následovníci si udělali ještě před příjezdem menší okruh okolo přehrady a dojeli až za Veverskou Bítýšku, prostě milovník brněnského okolí jak má být . I přesto přijeli na čas v 10h, Míla s tím prostě musel počítat . Parkoviště pro 10 aut se tím rázem ihned zaplnilo , následovali David a Michaelo z dalekého Ostravska, jeden si zajel až ke grilu a druhý do 1. patra po krásné hliněné cestě jako stvořené pro divokého koně mustanga Následovali Franky, Broňa, Hardtop ze Znojemska, který si Libor sám postavil, nádherný brněnský Fastback 68-čka, který mě doslova učaroval, především pak jeho pozadí . Také dorazil brňák Jirka s početnou rodinou, která se později ještě rozrostla – všichni tito parkovali v „1.patře“ a mustangy tak měli krásný výhled na přehradu . Když už přijela drtivá většina aut a místo k zaparkování bylo už jen poskrovnu, tak najedou dorazilo cca 5 slovenských stangových bratů, kteří dorazili zcela bez ohlášení . Inu odvalil jsem další kámen a lodičku , přeparkovali pár aut a vešli jsme se i přesto. Slovenští kolegové přijeli opravdu vybaveni – Michalovo KRko, nová GT350….Jako asi úplně poslední přijel ten, který to měl snad nejblíž, kamarád Marian z Rosic s Hardtopem 68 a zaparkoval vedle Davida u stolu Pokud jsem někoho z vás nejmenoval, tak se předem omlouvám, určitě to nebylo záměrně, ale spíš tím, že vás všechny neznám a zároveň jsem hlava dubová
To už bylo kolem oběda a obsluha začala podle plánu nosit jídlo. Myslím, že na to kolik nás tam bylo, to šlo poměrně rychle, až mě to samotného překvapilo Žádnou stížnost jsem na jídlo neslyšel, tak počítám, že všem náramně chutnalo Většina lidí si objednala pstruhy a ty mají opravdu výborné. Slovenští kolegové si nic na oběd nepřáli a naplánovali si, že se na spanilé jízdě od nás odpojí a pojedou směr Bratislava. Tak nevím, ale přišlo mi, že se nechtějí moc bratřit . Při obědě jsem obešel všechny stoly a domluvil se na plánu po skončení spanilé jízdy. Někdo chtěl na minigolf, jiný na hrad Veveří a někdo domů (překvapivě ne Franky ) kdo měl zájem, tak dostal jízdní řád parníků či mapku přehrady.
Po obědě nás od půl druhé čekala spanilá jízda okolo přehrady. Jelikož všichni poobědvali podle plánu, tak jsme mohli vyrazit. Trasa byla naplánována okolo přehrady takto – přístaviště Bystrc, Sokolské koupaliště, Rozdrojovice, Jinačovice, Kuřim, Moravské Knínice, Chudčice, Veverská Bítýška, okolo hradu Veveří a zpět ke Kotvě. Silnici pro výjezd z parkoviště zablokoval svojí šedou V6 2010 brněnský kamarád Martin, který je nyní hlavním organizátorem brněnských srazů amerik FNR a jel jako poslední v koloně. Byli jsme v kontaktu, když bylo potřeba několikrát zpomalit, či zastavit kolonu, abychom drželi formaci (bojovou ). Po pár kilometrech spanilky se od nás SK bratři odpojili, když viděli ceduli na dálnici (před odjezdem jsem je informoval, že na dálnici odbočí až za Bítýškou, což byl až úplný závěr), i přesto nás jelo kolem 20-ti mustangů, což přítomné přihlížející u silnice uvádělo do rozpaků a údivu . Za Bítýškou se od nás ještě odpojilo pár pražských závodníků, kteří měli v plánu další akce, takže jsme zůstali ve skromnější formaci, se kterou se následně parkovalo U Kotvy daleko snáze
Vše šlo až neskutečně podle plánu, ke Kotvě jsme dorazili před 15h a od tří byl domluven individuální plán. Jedna skupinka jela parníkem na hrad Veveří, druhá byla kupodivu spokojená U Kotvy a chtěli tam zůstat a třetí včetně mě vyrazili parníkem na přístaviště na „turnaj“ v minigolfu . Již na molu jsem se dozvěděl zajímavou novinku – můj synek Max je hrozně podobný na našeho Frankyho . Na parníku se Franky tedy zhostil své otcovské role a vzal „mého“ Maxe na střechu, kde byl krásný rozhled .
Na minigolfu k mému překvapení nebylo tolik lidí, jak jsem čekal, protože v době ohňostrojů bývá přehrada více než plná lidí – měli jsme opět štěstí. Já jsem hned první jamku dal náhodně na jeden šťouch a nikdo mi nevěřil, že to nehraju denně, i když opak je pravdou Nicméně po pár jamkách se situace začala krystalizovat a bylo vidět, že jsou tam lepší hráči než já. Co čert nechtěl, zařídil kamarád a náhradní otec Franky Klárka, doposud nejlepší hráč našeho mini turnaje se sklonila pro míček, Franky se otočil a golfovou holí jí praštil přímo do nosu, samozřejmě, že nechtěně. Tím nám odstoupil náš největší soupeř snažili jsme se ji ještě přesvědčit, aby s námi pokračovala, ale z taktických důvodů naše ragby-golfové klání raději opustila Po velké bitvě jsem nakonec k mému údivu vyhrál já . Po skončení našeho golfového klání jsme se vydali zpátky parníkem k naší restaurace U Kotvy. Hned po vyplutí od restaurace jsem si uvědomil, že jsem zapomněl svého mustanga zamknout a tak jsem čekal, jestli po mém příjezdu budu nemile překvapen. Nebyl, ukázalo se, že v Brně jsou nesmírně hodní lidé a že by je krást ani ve snu nenapadlo . Když jsem toto řekl naší paní servírce, tak dostala velký záchvat smíchu, vůbec nevím proč .
Vše stále běželo podle plánu a přijeli jsme parníkem chvíli před 18 hodinou, na kterou byl naplánován turnaj v malé kopané. Sehnat na takovou akci lidi už byl ovšem větší oříšek . Naštěstí se toho ujmul Franky, který už byl známý svojí odhodlaností, tak mu někteří bláhově podlehli a šli na věc Hra to byla vskutku velice vtipná, všichni nad 20 let jsme byli po 5-ti minutách zcela vyčerpaní, ale nic to neubíralo našemu nadšení a zapálení pro věc. Naštěstí s námi hrálo i několik šikovných dětí, které měly neutuchající energii Většina z nás si po dobu hry, vyzkoušela různé pády v podobě přemetů, salta vzad apod. . No nebyl by to kamarád Franky, aby něco neprovedl náš fotograf Trinom hrál jako protihráč, bylo potřeba se ho elegantně zbavit ale my brňáci máme dost tuhý kořínek, takže se po pár minutách kulhání Trinom vrátil zpátky do hry, škoda jen, že z toho fotbalu nemáme žádné fotky, tím jak náš fotograf musel hrát Balón jsme odhadem 10x lovili z přehrady, párkrát z kopřiv a za hromadou dřeva, kam se nikomu ani trochu nechtělo . Super bylo, ze pokaždé, když balón spadl do přehrady, tak sám připlaval na břeh. Teda až na jednou, to už bylo před 21 hodinou, hráli jsme druhou sérii „zápasů“, ke které nás všechny Franky přesvědčil – balón chtěl jít asi spát – rozhodl se plavat opačným směrem . Ještě, že s námi hrál i Broňa, který se nebál sumců, tak jako my a vrhl se neohroženě do vody pro balón, díky Broňo, zachránil si nás Neoficiální výsledky jsou: kanonýrem turnaje se jednoznačně stal Franky, jeho dlouhé nohy nemohl nikdo uhlídat brankařem turnaje jsem se pak stal skromně já
V poločase mezi první a druhou částí fotbalového „turnaje“ jsme si dávali různé dobroty na posilněnou, jako různé věci z grilu s mnoha přílohami – co máte? Americké brambory , či na speciální přání domácí jahodové knedlíky, po kterých toužil Houska a dělal nám tím velké chutě Já s Frankym jsme se tak přepili výborné malinovky, že jsme kuřecí steak z grilu ani nedojedli a v druhé části našeho fotbalu jsme se občas cítili jako přelívající se cisterna
Ve 22 hodin zavírala naše restaurace u Kotvy. Po menších problémech s placením, kdy Franky nenechal naši milou paní servírku spočítat útratu, protože jí do toho pořád mluvil, jsme nakonec vše uhradili a vydali se pár stovek metrů od restaurace sledovat dlouho očekávaný ohňostroj. Po cestě jsme museli svítit mobilama na cestu, protože již byla velká tma. A nebyl by to opět Franky, kdyby něco neprovedl vytáhl pyšně svůj nový iPhone a zapnul světlo, mě přímo do očí, byl jsem oslepen tím ohromným světlem, prostě, když iPhone něco dělá, tak pořádně po pár minutách jsme dorazili na místo a čekali 15minut, než ohňostroje začnou. Opět překvapivě nebylo na pláži ani moc lidí a dalo se to sledovat úplně v klidu a bez problému (pokud si ovšem před vás nestoupne někdo jako je Franky ). Ohňostroj to byl prostě monstrózní, nikdy jsem tak pěkný neviděl a to můžu třeba srovnávat s ohňostrojem pod Eiffelovkou z roku 2000. Ale je pravda, že za těch 12 let i tohle určitě udělalo velký pokrok
Od ohňostrojů jsme šli zpátky ke Kotvě, kde jsme měli svoje auta, Franky měl velké obavy o svoji labuť, asi, aby mu neuplavala na přehradu . Rozloučili jsme se, poděkoval jsem všem za jejich účast a ještě odvezl Davida s Michaelem a jeho synem do jejich pensionu. Odtud jsme s Frankym vyrazili domů. Před přístavištěm, to ale páni policajti duchapřítomně uzavřeli, takže jsme stáli cca 30 minut v hodně pomalu popojíždějící koloně. Jak jsme vjeli na dálnici, tak jsme i zlehka zazávodili na benzínce jsme se rozloučili a jeli každý svým směrem. Domů jsem se dostal někdy kolem půl jedné ráno.
Shrnutí akce: super počasí, neočekávaně vysoká účast mustangů, výborná parta lidi s dobrou náladou, zkrátka vše podstatné vyšlo podle představ.
A perlička na závěr – volal mi minulý týden kamarád s Lotusem, který se zúčastnil naší akce v Krumlově roku 2010. Ptal se mě, kdy a kde budeme mít akce MRC. Jezdit na akce Lotusů je podle něj o ničem, 99% z nich jsou namyšlení frajírci, kteří si těch aut ani neváží. Naproti tomu ho naše setkání hodně bavilo, že jsme normální a pohodový lidi já s tím souhlasím, tak to má prostě být
P.S. úplně na závěr bych chtěl poděkovat několika lidem – Frankymu především, protože bez něj by byla na naší akci zábava poloviční, to myslím zcela vážně. Pak taky Bobanovi, Dannymu, Staroušovi a Marcelovi za to, že si na nás vzpomněli i z té dálky na Kanárech a poslali nám pěknou SMS, kterou jsem všem nahlas přečetl a v neposlední řadě bych chtěl poděkovat i své manželce, že se mnou měla v ten den větší trpělivost
Fotky z akce:
https://picasaweb.google.com/116504312330534460153/20120526SrazMustangRidersClubu
http://hekyn.rajce.idnes.cz/sraz_mustangu_prehrada_2012
http://www.facebook.com/media/set/?set=a.448157851879606.112483.100000561860445&type=1&l=ba5a8e9b31
http://janinka1958.galerie.cz/5747361-mustang-sraz-brno-kveten-2012#
Původní pozvánka:
