Ač se to nezdá, tak rok utekl jako voda a opět jsme měli možnost se sejít v oblíbeném Českém Krumlově, kde se již po čtvrté konal náš výroční mustangářský dýchánek. Tentokrát se však obavy, oproti loňsku, o špatné počasí naplnily v plné míře a byla slušná zima a pršelo.
Za vydatného deště dorazila v pátek menší skupina ve složení Danny 69, Bullitt 08 a Starouš 05. Nepočetná skupinka se sešla v restauraci Latrán a pak vyrazila na klábosivé kvasnicové posezení do Formanky. V celkem rozumné době i fyzické kondici se spolek rozešel do svých penzionů v očekávání sobotního dne a také snad lepšího počasí.
V sobotu 1.9. se kolem půl desáté otevřely brány Pivovarské zahrady Eggenberg a první kusy koníků ji začaly pomalu naplňovat. Auta se sjížděla jednotlivě i po malých skupinách, největší tlupu přivezl tradičně Boban s Houskou a to již bylo na place kolem 20 aut. Nakonec i přes nevlídné počasí dorazilo celkem 34 posádek se svými srdcovými auty, ať už klasickými nebo moderními. Diskusní skupinky byly vidět všude, jaké bylo téma a zapálení pro věc není třeba ani komentovat, neboť ho všichni známe.
Živé rozhovory, focení a zkoumání novinek na jednotlivých vozech pokračovalo prakticky až do odjezdu na tradiční spanilku po krumlovských dlážděných uličkách za asistence Městské policie kolem třinácté hodiny se zastávkou na tentokrát celkem prázdném historickém náměstí, kde naše vozy mohli obdivovat turisté. Po dvaceti minutách jsme se vydali na okružní jízdu městem a za burácení výfuků a celkem častého pálení pneumatik pro radost kolemjdoucích i naši samotnou, jsme se postupně vrátili na pivovarskou zahradu, kde jsme napáskovali své stangy do zarovnaných řad.
Pod cateringovým stanem se mezitím začal zahřívat gril a vyhládlý dav začal postupně uspokojovat své chuťové pohárky na klobáskách a výborných stejcích, někteří se ještě došli ubytovat a nebo převléci do něčeho teplejšího, protože zima byla opravdu vlezlá. Kolem třetí hodiny rozdal Danny 69 otázky kvízu na téma Mustang a jeho historie a současnost, který připravil s Honzou Domažlickým, mezi členy a začalo jeho řešení. Po dokončení byly odpovědi vyhodnoceny a tři nejlepší dostali po zásluze menší tekuté ceny. Vědomostní pořadí tedy znělo:
- Boban
- Honza 04
- Tomáš Rendl 03
Dále byla vyhlášena soutěž o NEJ klasiku a NEJ modernu, kde vetoše vyhrál Bullitt s Machem 1 1969 a modernu Vít Široký s Shelby 2009.
V té době byla již téměř nainstalována hudební aparatura DJ i skupiny ZNIČEHONIC, která po vyhlášení výsledků spustila svoje poněkud hlasité vystoupení, které trvalo asi hodinu. Po tomto vystoupení se ujal hudební produkce najatý DJ a začal svou hudbou naplňovat podtitul párty „Dirty Dancing“. Poté se již rozjela zábava naplno a každý si ji užíval po svém, ať už tancem a nebo přátelskou rozpravou u jednotlivých stolů. A když padla policejní hodina, začala se ta naše skupina pomalu rozcházet do svých přechodných domovů a pár skalních ještě zavítalo na kapůrkovou do jednoho místního baru, který byl po cestě, odkud se pak všichni postupně rozešli.
Na závěr nezbývá než poděkovat Dannymu 69 za perfektní 100% přípravu všeho, co bylo s letošním srazem v Českém Krumlově k vidění, slyšení i jedení, protože si to zaslouží za výbornou práci a snad už jen konstatovat, že toto místo je stále ideální a oblíbené pro naše členy k účasti na takovémto setkání.
Nedělní program…
Na desátou hodinu ranní byla zamluvena prohlídka grafitového dolu, takže nezbývalo nic jiného, než ve třičtvrtě na deset prásknout do koní a vyrazit z pivovarské zahrady vstříc dalším novým zážitkům.
Pár minut před desátou přistálo stádo deseti plnokrevníků na důlním parkovišti. Sakra, ta desítka se tam motá furt, ale prostě tam patří. Ještě že jsme pili jedenáctku a dvanáctku.
Po krátké instruktáži od průvodce jsme vyfasovali fáračky a šlo se na věc. Přebalili jsme se, stala se z nás tlupa unifikovaných figur a nastoupili do vláčku, který nás zavezl do středu kopce do hloubky 74m a dělal kravál jako bychom naráz tůrovali motory všech našich stangů, snad jen s vyjímkou Housky.
Prohlídka trvající asi hodinu byla zajímavá, byla u toho i sranda a myslím, že jsme si to všichni užili.
Po vyfárání jsme si zase nasadili naše civilní tváře, vrátili výstroj a před polednem vyrazili již v poměrně slunečném počasí k domovům.
Závěrem chceme poděkovat všem klubákům, kteří na sraz přijeli i přes nepřízěň počasí, že se zúčastnili a postarali se o to, že práce spojená s přípravou akce nebyla zbytečná a snad se vám to líbilo i pod šedým nebem.
