S roční přestávkou jsme se s pompou vrátili na plzeňské náměstí Republiky, kde jsme společně s početným publikem vzdali hold americkým osvoboditelům. Na náměstí se
v sobotu vybublalo celých 56 Mustangů, což je o 7 aut více než předloni.

Realizaci akce pro letošní rok zpozdilo výběrové řízení na městě, nakonec se ale podařilo vyhrát agentuře, se kterou má náš kamarád Pavel “Drak” Daněk dobré vztahy a kteří měli o Mustangy velký zájem. Příprava akce po odsouhlasení probíhala však poměrně překotně, nebyl čas na dlouhou organizaci, a proto jsme v ranné fázi Draka uvědomili, že akce je
jeho, náš klub se na ní bude podílet pouze tak, že poskytneme leták a pokusíme se členy v posledních týdnech před akcí trochu zmobilizovat. Zaslali jsme pro Drakova jednání na městě a se sponzory za nás oficiální listinu, kterou jsme deklarovali naši vůli na jeho akci dorazit, a kola se začala roztáčet.

V sobotu ráno se začali Mustangáři sjíždět u OD Interspar v Plzni. První skupinu jsem přivedl od Prahy, postupně aut přibývalo a objevily se i velmi očekávaní veteránisté; Mirek Šilhan do Plzně přivezl hned tři! Po delší době se tak sjela velmi početná skupina našich členů, ale i spousta sólistů či bývalých členů, které akce přilákala. Po jídle a kávičce jsme se nachystali venku a novou klubovou akvizicí – výkonným megafonem – jsem pak svolal řidiče na briefing před odjezdem kolony do centra. Ten se pak ale zdržel, neboť hlavní program na náměstí se z viny města protáhl a my jsme tak ve formující se koloně u obchoďáku čučeli dobrých pětačtyřicet minut nad plán. Když jsme konečně dostali pokyn a kolona se za doprovodu a blokování křižovatek Policií ČR rozjela, byla to úleva.

Vpředu jely klasické Mustangy 1. generace, za nimi 3 auta ze čtvrté a pak armáda Mustangů 5. generace. Dobublali jsme si na náměstí, které bylo obsypané návštěvníky města s mobily a foťáky v rukách, televizními štáby, uniformovanými vojáky, policisty ad. Vysvitlo i slunce a jak Mustangy začaly najíždět, lidé se usmívali, děti mávaly. Řadu z nás to inspirovalo a ukázali jsme vyjma bublání také pěkné hrabačky a někteří i burnouty. Náměstí jsme takto objeli dvakrát a ke konci už byla cítit spojka kdejakého koníka 🙂 Drakovi lidé nás pak nasměrovali doprostřed náměstí a postavili do řad. Dle smluveného signálu jsme zůstali na místě a roztůrovali auta najednou, aby řvalo celé stádo společně: byla to síla! Společně s Drakem jsme pak z pódia pozdravili náměstí a poděkovali městu i partnerům za uskutečnění celé této prezentační Mustangářské akce. Za klub jsem obdržel velký džbán na plzeňské pivečko, děkujeme ještě jednou.

Následovat měly diskuse s majiteli aut pro veřejnost, ale kvůli skluzu celého našeho příjezdu, za což nikdo z drakových lidí nenese žádnou vinu, k těmto vůbec nedošlo. Divákům pak předvedla operní zpěv mladičká slečna, objevily se mažoretky i rocková kapela. Po celou dobu jsme na náměstí na Houskově autě prodávali v klubovém shopu a kecali s lidmi i zájemci o členství. Jiní se rozeběhli ke stánkům pro občerstvení nebo si sednout do kavárny. Kolem půl páte jsem opět mocnou megafonovou sirénou svolal Mustangáře k vozům, nastartovali jsme a vyrazili na spanilou jízdu, opět za doprovodu Policie. Vezl jsem pořadatele jako první a nevím, kde se stal problém, ale kolona se asi v polovině přerušila. Jak mi bylo později vysvětleno, policejní motorkář pak tyto zbloudilce dojel a navedl na lepší kurz. Na některé křižovatky hlídky ještě nestačily dojet a tak to byl víc než pěkná projižďka pěkný zmatek. V takto velkých městech se takové výjezdy dají komfortně udělat jen těžko. Odhadujeme, že akci mělo na starost více než 20 policistů, přesto to nestačilo. Vyjeli jsme pak z Plzně a mířili do blízké Zruče, kde nás čekalo přivítání organizované Drakem s mikrofonem přímo na ulici, kterou naše stádo obsypalo z obou stran. V žádné jiné vesnici v Evropě toho dne nebylo pohromady víc Mustangů 🙂

Většina lidí pak po skupinkách vyrazila na občerstvení v sále místní hospůdky, zbylí pak venku žvanili. Postupně pak lidé odjížděli na blízkou pouť nebo ke svým domovům, zanechávaje za sebou vygumované koleje nebo přihluchlé přihlížející nebo obojí 🙂 Počkali jsme na dobití Rulfikovy baterky a k sedmé se se zbytkem ostatních rozloučili i my. Cestu domů v rychlosti daleko za limitem jsme si moc užívali, ale až do chvíle, kdy nás před Prahou chytla průtrž jak blázen, místy jsem jel po dálnici krokem, nebylo vidět nic. Marty a ostatní se schovávali pod mosty, odtud je vyháněli policisté, asi ta pěkná místa chtěli pro sebe. Celkově vzato si ale myslím, že déšť nikomu radost z povedené akce nevzal.

Na tomto místě mi prosím dovolte znovu poděkovat největšímu plzeňskému drakovi Pavlu Daňkovi, jeho pravé ruce Zdeňku Cardovi a dalším mnoha lidem, které pro bláznivý podnik Mustangů v
Plzni dokázali zmobilizovat jako pořadatele, ostraháře a pomocníky. Děkujeme vám za všechny Mustangáře a za vše co jste nejen pro naše členy, ale pro Mustangy všeobecně vykonali!! Ať se i vaše sny splní a příště na náměstí vjedete vlastním koníkem.

Honza Orna

Fotografie našeho klubového fotografa Pavla Mikesky:

Fotogalerie Davida Altmanna.

Článek na serveru Regiony ČR.

A na závěr ještě video od Petra Holuba: