Rok se s rokem sešel a my opět vyrazili do Krumlova na již tradiční sraz našeho Klubu.
Přípravný výbor dorazil již v pátek, aby zkontroloval situaci a vyhodnotil místo jako připravené ke konání akce a protože zbylo dost sil, zkontroloval i krevety v restauraci Papas a tankovou Plzeň v nově otevřeném Depu. Všechny podniky obstály na výbornou. Část pátečního osazenstva se pak vrhla do víru velkoměsta, aby nepodcenila přípravu na sobotní hlavní program.
V sobotu jsme se začali sjíždět okolo desáté hodiny. Přípravný výbor byl vzhledem k horečce páteční noci v překvapivě dobrém stavu.
Krátce po jedenácté jsme vyrazili k již tradiční spanilé jízdě na náměstí, kde jsme požili zmrzlin, párků v rohlíku a dalších tradičních jihočeských specialit. Naše pozdravy zasíláme především ostravskému tydýtovi, který zaparkoval svá naftová kamna značky Passat tak blbě, že jsme nevyjížděli tradičně přímo na Latrán, ale museli jsme přes pivovar. Ulice Krumlova lemovaly mraky lidí, kteří vybíhali z hospod, barů a jiných náleven či vývařoven, aby se na nás mohli podívat. Vzhledem k tomu, že stejnou trasu den před námi projeli účastníci South Bohemia Classics, dalo se čekat vlažnější přijetí ve stylu „už tu zase dělají rambajs“, ale opak byl pravdou. Jedna z nejlepších spanilek, na jaké jsem byl.
Odpoledne následovalo v již tradičním duchu – pivovarská zahrada se stala centrem zábavy, jídla (Luboši dík za papričky, chutnaly mi opravdu dvakrát), technických konzultací fotografických seancí s jednotlivými vozy a dalších aktivit. Z nich je třeba zmínit zejména vynikající soutěž v hodu pneumatikou v dál, která prověřila jemnocit mužů a sílu žen. Guma Open se tradičně uskutečnila ve dvou kategoriích – ženy (přední pneumatika z dragsteru) a muži (zadní pneumatika z dragsteru). Vítěz již tradičně vyhrál nástroj vrhu. V kategorii žen bylo objektivně dokázáno, že facku od Kristýny opravdu dostat nechcete. Všichni víme, že dostat do nosu od Krakena určitě nikdo nechce, ale překvapivě ještě více se nechcete nepohodnout s Broňou, který se stal absolutním vítězem.
Vzhledem k tomu, že když to funguje, tak se na to nemá sahat, zkusili jsme opět zorganizovat exkurs do pivovaru. Díky tomu, že náš oblíbený průvodce nebyl k dispozici a hlavně kvůli tomu, že exkurse již není zakončena ochutnávkou, kterou si někteří z minulých let i pamatují, jsme od nápadu upustili.
Tradiční návštěva Městapa se tentokrát uskutečnila již ve třičtvrtě na devět a kupodivu chápala, že nemůže vůbec nic. My jsme za to, že nedělali bububu trochu ubrali voltáž a díky tomu nás pan dýdžej obšťastňoval svojí produkcí až do jedenácti. Já jsem se v koutku duše zabýval myšlenkou, že Městapo v deset zavolám sám a když zazněl z aparátu Standa Hložek, málem jsem to i udělal. Produkce byla určitě vynikající, protože spousta lidí se výborně bavila. Několik lidí dokonce simulovalo tanec, naštěstí jsme projíždějícího veterináře přesvědčili, že se nejedná o excitační stadium vztekliny a není třeba je utratit.
Okolo jedné se vydala tradiční skupinka testačních komisařů prověřit připravenost Krumlovských barů, putyk, pajzlů a dost možná i diskoték. Méně odolní jedinci se pomalu vydali ke svým domovům a cestou si vyprávěli anekdoty, které zde bohužel nemůžeme reprodukovat, protože byly vtipné, politicky nekorektní a Google by po zaindexování této stránky přeřadil MRC z kategorie Mustangáři do kategorie Bavorské kožené kalhoty.
Všichni ráno vyskákali z postelí a před desátou jsme se sešli a vyrazili na výlet na Lipno. Informace o restauraci Lanovka jsem podával všem na základě reportu z Internetu. Hlavní atrakcí dne byla Koruna stromů. To takhle sednete na lanovku, vyhoupnete se na kopec, kde se projdete po stezce mezi vršky stromů. Je to skvělý zážitek, dolů z pětatřiceti metrů můžete buď sejít, nebo se nechat za pade poslat potrubní poštou, která se tu jmenuje tobogán. Dolů můžete na tři způsoby: pěšky, kolobrndou nebo lanovkou. Staří, líní a rozumní si vybrali lanovku. Ostatní, že budou koloběžkovat. Bohužel nahoře narazili na grázla, který jim, ač měli zaplaceno, odmítl dát koloběžky. Takže pokud si půjčíte na Lipně koloběžku (a dají vám ji) prosíme pěkně, než ji vrátíte, prořežte jí gumy nebo tak něco. Nicméně ani tahle skvrnka na jinak bezmračném Lipenském nebi nemůže vykolejit partičku dobře naladěných mustangářů. Famózní závěr famózní akce.
Za sebe bych si dovolil jednu drobnou poznámku: Tahle akce zraje jako víno – rok od roku je lepší a lepší. Přijela spousta krásných aut a nemalá část z nich byli veteráni. Výborně jsme se pobavili a díky Radimovi jsme měli zařízen vynikající program. Všechno bylo na pohodu, nikdo nic nehrotil a nedělní výlet, kam vyrazila polovina účastníků místo obvyklého zlomku, jenom potvrdil, že tahle akce stojí za to a je potřeba ji v tomhle formátu opakovat až do skonání časů.
Fotografie: Kuba Fránek (ty hezké), Bullitt a Invertart (ty ostatní)