Berounsko je na projížďky autem perfektní, neboť se tu střídají širé lány polí s loukami a pásy chladivých lesů. Okresní silnice nejsou zatížené dopravou, která se stáhla na dálnice a tak jsem se rozhodl, že sem vytáhnu pár klubáků na výlet, aby si i oni našli nové projížďkové trasy a třeba i pár pěkných zastávek k tomu.
Že je v Nižboru známá historická sklárna jsem věděl, ale nedávno jsem na YouTube zachytil jejich video, kde je navštívil klub vozů značky Porsche a bylo to defacto přesně to, jaké výlety jsme pro klubáky organizovali v dobách, kdy jsem byl ještě členem výboru: společný příjezd, skupinová prohlídka, občerstvení, pokec u aut a odjezd za dalším programem. Výhodou bylo, že ve Sklárně tak nebylo nutno sáhodlouze popisovat o co nám jde, že jim tam nejedeme rozhrabat parkoviště a přejet tam pět jiných návštěvníků 🙂 Ono video měli na vlastním YT kanálu, a tak měli od prvního kontaktu poměrně jasno co po nich chceme. Nabídku jsem poslal do klubu ostatním srazákům, ale jelikož se akce nikdo jiný neujal, vzal jsem ji za svou, dojednal vše se Sklárnou a oběd s Hotelem Praha hned naproti, a akci jsem se souhlasem našeho výboru zorganizoval se synkem.
Sešli jsme se ráno u Berounského EuroOilu a v 10 jsme nakopli motory a vyrazili na společnou cestu do Nižboru. Jelikož nás ŘSN vypeklo a tři týdny před akcí rozorali hlavní silnici z Berouna podél vody, museli jsme si trochu zajet přes Chyňavu, ale o této překážce jsme věděli a byli jsme na to v updatu programu připraveni. Do sklárny jsme pak za mocného burácení našich motorů vjížděli v počtu 23 Mustangů všech let výroby. Moc nás i přihlížející potěšilo, že s námi přijeli naši veteránisté, které fanoušci značky mají nejraději a bez kterých bychom dnes jezdili něčím úplně jiným, a jistojistě bychom se neznali.
Absolvovali jsme pak ve dvou skupinách poutavou prohlídku sklárny s přímou ukázkou výroby foukaného skla, prohlédli jsme si při práci i pukárnu, brusiče i stanoviště kontroly kvality, zkrátka celý proces dnešní výroby skla. Průvodkyně byly moc milé a přenesly na nás radost z jejich z náročné manuální práce. Kdo měl zájem mohl si nakoupit i různé výrobky v podnikové prodejně – i my jsme neodolali, přivezli jsme domů sošku Českého lva 🙂
Po prohlídce se většina lidí odebrala naproti sklárně do Hotelu Praha na obědové menu, které jsme vykomunikovali, abychom jim nezasekali celou kuchyni. Kuřecí vývar, svíčková na smetaně, výpečky s bramborovým knedlíkem a listovým špenátem a kuřecí řízek s bramborovo-máslovým pyré. Neviděl jsem jediný talíř, který by někdo vracel nedojedený. Nám moc chutnalo a i všem, se kterými jsme jídlo hodnotili. Obsluha byla svižná a v kuchyni samí profesionálové, takže přestože jsme na oběd plánovali dvě hodiny, byli jsme všichni najedení asi za 35 minut 🙂 Nicméně předem oznámený časový plán byl pro nás zákonem a tak jsme u aut posečkali až se celá skupina zase sejde, neboť někteří klubáci se vydali prozkoumat i okolí vně sklárny – třeba proslulou nádražní restauraci Zastávka Nižbor herce Tomáše Hanáka. V tomto mezičase jsme veteránistům předali i skleničky ze zdejší sklárny s vybroušeným logem našeho klubu jako poděkování za to, že tyto klasické Mustangy mají, udržují a jezdí ukazovat i na veřejnost. Byly vyrobeny za finančního přispění našeho klubu, poděkování pak patří zejména výboru, že k tomuto nákupu udělil zelenou.
Ve dvě hodiny jsme vyrazili na plánovanou hodinovou spanilou jízdu po okolí směrem ke hradu Točník, před ním nás však zarputilá navigace stáhla na improvizovanou objížďku, patrně se těsně před námi něco na silnici odehrálo a tak jsme se tomu šikovně vyhli. Počasí vyšlo báječně, bylo sucho, teplo a občas jen bílé mraky. Po třetí hodině jsme zaparkovali na Husově náměstí v Berouně a vyrazili k dolní bráně na fantastickou zmrzlinu, u řeznictví U Šmejkalů jsme zakoupili slavnou klobásu Berouňáček a ještě jsme chvíli pokecali s klubáky. Postupně se pak členové rozjeli do všech stran a nedivil bych se, kdyby většina, podobně jako my, zakončila den v bazéně.
Bylo moc fajn zase po čase uspořádat akci, na kterou dorazilo pro mě tolik nových tváří. Pokusím se aspoň větší polovinu z Vás zapamatovat, čestné klubácké! Na akci měl spoustu povinností i synek a je dobře, že ho to taky bavilo, přecejen je třeba vychovávat i nové generace klubáků, sámo se to neudělá 🙂 Užijte léto a někdy zase naviděnou!
Honza Orna
zakladatel
Mustang Riders Clubu, z.s.
